Tipo 1.4 i.e jede na tři válce

díky za rady, ale hlava to sto pro nebude to už jsem kontroloval, no a mozna to nebude 15 minut ale 5 určitě a nebojte nejezdim s tim kdyz to jede na tři válce nechci odrovnat motor

Kdyby to lechtalo, tak by to až tak nevadilo, ale od auta to je mrda jako z děla. To neni jako vyzkoušet jiskru na fichtlovi

Já jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži, ještě teď mi běhá mráz po zádech když si na to vzpomenu jsem se takhle sklonil nad běžícím motorem, páč se mi nezdál ten chod a ejhle, odskočil jsem asi 2 metry od auta a posadil se na prdel to vám byla šlupka, 2 minuty jsem se sbíral a pak dalších 5 minut jsem byl jak opařenej Ale přišel jsem na příčinu nerovnoměrného chodu proseklej kabel Pěkně mi v tu chvíli zajiskřilo mezi rukama, už vim jak se cítí svíčka v autě

Já se už od malička hrabu v čem se dá. První pořádnou pecku jsem dostal od el. zapalování sporáku. Hodně sem cuknul. Časem jsem dostal ale tolik ran, že jsem si zvyknul. Měl jsem takový ten cvakač, jak je na zapalovačích, ale o dost větší, kde přeskakovala asi 3cm jiskra. Jsem si vždycky rád cvakal, až mě z toho koprněly prsty. Občas si z hecu sáhnu na 220V střídavého u kamoše. Prostě sem z toho vysmátej jak lečo Co si ale pamatuju, že jsem byl s jednou slečnou u vlakových kolejí, tak pěkně sme se objímali a seděli na železným zábradlí. Jel okolo vlak tak kilem a najednou oba sme dostali takovou šlupku.
btw: kdo to neví, tak stejnosměrný proud vás sežehne na povrchu, ale střídavý vám proletí tělem a má tendenci zastavit srdeční ritmus.

A právě proto je vždycky potřeba, když už to kontroluješ, zkoušet pravou rukou a stát jenom na pravý noze. Pak Ti to nejde přes srdce a mělo by to být v cajku. Samozřejmě se kontroluje způsobem "padající ruky" a ne "píchnu do toho a uvidim". Když si vás to chytne tak i přes to ta ruka spadne zemskou přitažlivostí a odpojí. Takový starý elektrikářský podmínky.
Nejhorší je to potom z pravé ruky na levou a nohy uzemněný. To už je vo držku.
A nakonec k tomu SS a S proudu. Stejnosměr ještě navíc i v té fázi, kdy vám nic nedělá ( sáhnete si třeba na autobaterii na + - ), tak rozkládá červené krvinky. Kdyby to bylo větší napětí než bezpečné a působení poněkud dlouhodoběji, tak to taky dokáže zabít. A myslím že u toho je hodně bezpečný napětí, takže to je v klidu, jenom už si to nepamatuju jestli to bylo 56V nebo dokonce 112V? Každopádně v hodně mokrém prostředí je normou považováno za bezpečné právě oněch autových 12V.

Jen tak mimochodem, víte co dělá takovej ten stroj na oživování co používaj třeba v nemocnici Chicago Hope? ( nabít, bum. Kua, víc nabít, bum ).
Dám nápovědu, zastavuje srdce nebo rozbíhá?

To zalezi na pocatecnim stavu.Kdyz srdce bije tak ho muze zastavit a naopak.Vyuziva se toho ze svalova tkan pod napetim prejde do krece a tim vlastne dochazi k ocekavanemu jevu rozbehnuti nebo zastave srdce.Proto je take lepsi kdyz se vyboj provede pokud mozno primo na srdci.Zbytek tela nema potrebu odejiti z osetrovaciho mista.

Radek

No to je právě to, že oni to využívají už při zástavě srdce, takže před tím už nebilo. A teď zastavuje nebo rozchází?

Musim se opakovat. Cemu rikas zastava srdce?Pokud fibrilaci tak ho zastavi-to je ta krec.Pokud opravdu zastavenemu srdci tak tam uz neni co zastavovat.
Ale to uz bych rekl jsme trochu OT.
Radek

No ono ale zastavené srdce když se nerozběhne tak tam už není ani co oživovat. Pokud nenaskočí samo, tak už je konec.

Jinak ten šok slouží právě při fibrilaci k tomu, aby se srdce zastavilo, křeč povolila a tím jak se zastaví tak má možnost se rozběhnout už samo. Takže mám na mysli oživování při fibrilaci = srdce se zastavuje elektrošokem a důsledkem toho je jeho rozběh.

Tak ještě k tomu něco pověz a necháme toho ať to nezasíráme

No teda ty mi davas.
Zastavené srdce se prave stahnutim okolnich svalu muze rozbehnout.Toho se vyuziva pri masazi srdce.
Fibrilace je nepletuli se je velmi rychle chveni srdecni svalove tkane.Takze defiblilace da ranu pacientovi z umyslem vyvolat krec to znamena ztvrdnuti zasazeneho svalu.Pokud fibrilujici srdce dostane krec tak se vlastne zastavi a po pominuti krece se vlastne rozbehne svou normalni rychlosti.Jinak fibrilace v konecnem dusledku stejne vede k zastave srdce neb se vycerpe kyslik a sval vlastne nema jak fungovat.
Tot si pamatuji ze zdravotni vyuky probihajici pred pamatnymi brnnymi dny s maskami a atom bordely.Toto do nas starsich vtloukali kazdy rok na zakladni skole.Chvala bohu na stredni uz byla jina doba,ikdyz si myslim ze takovy zakladni prehled by mel mit asi kazdy.V soucasne dobe na nasich cestach jako by clovek nasel.Uz jsem byl jednou nucen pouzit nabyte vedomosti pri bouracce-ne me.
Radek

Tak já to mám obráceně...že když je srdce v křeči a dostane ránu ( elektrošok, obouručák do hrudi ) tak ta křeč pomine - svaly povolej = srdce se zastaví a nic nedělá, nicméně díky tomu že už nemá křeč tak začne na pokyn mozku pracovat tak jak má.

V případě zástavy můžeš dělat masáž srdce, ale co je vlastně zdrojem zástavy srdce? Nemá signál A to není problém srdce ale okolních orgánů, vlastně mozku.

A ještě zajímavost nakonec, i když srdce přepumpuje neskutečné množství krve během dne ( není šance projezdit tolik benzínu v Tipu jedoucím na 3 válce a dáváním mu čočky ), tak je to jeden z nejtrvanlivějších orgánů v lidském těle. I přesto že pumpuje nonstop. Dřív odejdou játra, ledviny, plíce, mozek...to je docela paradox co?

Srdce .. ať už každé, lidské, živočišné, vydrží určitý počet cyklů. Třeba slonům bije srdce hodně pomalu a dožívají se vysokého věku. Kdežto hlodavcům bije srdce tak rychle, že brzo umřou. Viděl jsem o tom dokument. Je to zajímavé, ale převedeno třeba na naše auta - "Nezáleží kolik máš najeto kilometrů, ale kolikrát se ti otočila klikovka"